- 30.11.2024 - 12.1.2025 Ježíšku, nezlob se!
- 5.10.-17.11.2024 Gennadij Alexandrov - dělám, co mě baví
- 5 .9. 2024 CÍSAŘSKÉ _MANÉVRY V LANŠKROUNĚ V ROCE 1894 (komentovaná prohlídka)
- 1. 6. 2024 MUZEJNÍ NOC
- 25. 4. 2024 Přednáška "MĚSTO LANŠKROUN VE SVĚTLE ARCHEOLOGIE"
- 27.1. - 28.4. 2024 XVII. TRIENÁLE ČESKÉHO EXLIBRIS
- 30. 3. 2024 Velikonoce na zámku
- 10.2.2024 Masopustní průvod a veselice
- 20. 1. 2024 Přednáška "Hranice Čech a Moravy v myslích lidí a v krajině (nejen) Lanškrounska
- 25.11.2023 - 14.1.2024, ZROZENÍ: Jiří Křiklava - obrazy, František A. Bečka - kované plastiky
- 28.1. 2023 – 7. 1. 2024 Jindřich Štyrský, slovem i obrazem
- 16. 9. 2023 Dny evropského dědictví
- 13. 5. – 10. 9. 2023 Starý Lanškroun na dobových fotografiích
- 6. 5. – 30. 6. 2023 NAPLECH
- 28. 1. – 30. 4. 2023 Apolenka z modrotisku, ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Hodoníně
- 25. 3. – 30. 4. 2023 Přemysl Otakar II. – král, rytíř, zakladatel
- 22. 4. 2023 Komentovaná prohlídka Apolenka z modrotisku
- 16. 4. 2023 MODRÁ LABORATOŘ! s Hanou Kozubovou
- 9. 4. 2023 VELIKONOCE NA ZÁMKU
- 25. 3. 2023 Přednáška: Pohřební insignie Přemysla Otakara II.
- 19. 3. 2023 MODRÁ LABORATOŘ! s Hanou Kozubovou
- 4. 2. – 19. 3. 2023 Tradice v obrazech
- 11. 3. 2023 Komentovaná prohlídka Apolenka z modrotisku
- 7. 3. 2023 Jan Žižka z Trocnova a východní Čechy
- 25. 2. 2023 Komentovaná prohlídka Apolenka z modrotisku
- 19. 2. 2023 MODRÁ LABORATOŘ! s Hanou Kozubovou
- 11. 2. 2023 Masopustní průvod a veselice
- 12. 11. 2022 – 29. 1.2023 Václav Jirásek – Obrazy NdB
- 19. 11. 2022 – 15. 1. 2023 Lanškrounský betlém osobností
- 19. 11. 2022 – 15. 1. 2023 Svět skřítků a trpaslíků ve spolupráci s Letohrádkem Mitrovských Brno
- 18. 12. 2022 ADVENTNÍ TVŮRČÍ DÍLNA – Výroba vánoční dekorace, lektorka Alena Bukvová
- 17. 12. 2022 Komentované prohlídky – Lanškrounský betlém osobností
- 11. 12. 2022 ADVENTNÍ TVŮRČÍ DÍLNA – Vánoční tvoření, lektorka Monika Hořovská
- 3. 12. 2022 ADVENTNÍ TVŮRČÍ DÍLNA – Zdobení perníků, lektorka Hana Kozubová
- 3. 12. 2022 Listovatel – edukační program pro mladé návštěvníky
- 27. 11. 2022 ADVENTNÍ TVŮRČÍ DÍLNA – Rytí skla, lektorka Ivana Majvaldová
- 6. 11. 2022 Komentovaná prohlídka Teodor Buzu – akvarel, malba
- 5. 11. 2022 MAGICKOU KRAJINOU! s Hanou Kozubovou
- 28. 10. 2022 Otvírací doba ve státní svátek
- 22. 10. 2022 MAGICKOU KRAJINOU! s Hanou Kozubovou
- 16. 10. 2022 Komentovaná prohlídka Teodor Buzu – akvarel, malba
- 9. 10. 2022 Listovatel – edukační program pro mladé návštěvníky
- 27. 8. – 6. 11. 2022 Teodor Buzu – akvarel, malba
- 24. 9. 2022 MAGICKOU KRAJINOU! s Hanou Kozubovou
- 18. 9. 2022 Komentovaná prohlídka Teodor Buzu – akvarel, malba
- 17. 9. 2022 DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ
- 17. 9. 2022 Listovatel na Dni evropského dědictví
- 14. 8. 2022 Přednáška a komentovaná prohlídka Lubomír Šilar a jeho dílo v architektuře
- Designér porcelánu Jindřich Marek (1931–2022)
- 21. – 23. 7. 2022 ZVÍŘATA Z ALTAMIRY! na FreshDance fest
- 22. – 23. 7. 2022 Listovatel na FreshDance fest: Josef Niederle
- 16. 7. 2022 SKLO LIVE!
- 25. 6. 2022 Listovatel ve stálé expozici: Ignaz Benoni
- 11. 6. 2022 Muzejní noc
- 29. 5. 2022 Listovatel ve stálé expozici: Vincenc Pernikář
- 22. 5. 2022 ZVÍŘATA Z ALTAMIRY!
- 14. 5. – 14. 8. 2022 Lubomír Šilar – sochař, keramik a jeho dílo v architektuře
- 21. 5. 2022 VÁLKA NAŠICH DĚDŮ, Muži z východních Čech na sočské frontě
- 5. 5. – 30. 6. 2022 Muzejní nej... v Moravské Třebové
- Revalorizace barokních portálů a jejich expozice v Městském muzeu v Dzierżoniowě
- od 23. 4. 2022 LAPIDÁRIUM
- Listovatel ve stálé expozici: Josef Böhm
- Velikonoční tvůrčí dílny
- KAŽDÝ NĚCO UMÍ, JEN TO V SOBĚ MUSÍ OBJEVIT! 3
- Výběrové řízení
- Sochař a medailér Zdeněk Kolářský (1931–2022)
- GDVK UMPRUM – NÁVRHY NOVĚHO VIZUÁLNÍHO STYLU MUZEA
- Listovatel ve stálé expozici: Jan Marek Marci
- Komentovaná prohlídka Až po uši v mechu 2
- KAŽDÝ NĚCO UMÍ, JEN TO V SOBĚ MUSÍ OBJEVIT! 2
- Masopustní průvod a veselice
- KAŽDÝ NĚCO UMÍ, JEN TO V SOBĚ MUSÍ OBJEVIT! na Masopustu
- Listovatel na Masopustním průvodu a veselici
- Komentovaná prohlídka Až po uši v mechu
- Vzpomínkový koncert na JINDŘICHA PRAVEČKA
- KAŽDÝ NĚCO UMÍ, JEN TO V SOBĚ MUSÍ OBJEVIT!
- Filip Pošivač – Až po uši v mechu
- Eva Roučka – Masopust
- Lanškrounský betlém osobností
- Krásná práce
- Jana Krejzová – PALOUČKY
- Na císařských manévrech
- THONET v stálé expozici Historie města Lanškrouna a okolí
- Knihaři z Lanškrouna – 30. výročí výuky
- Listovatel v stálé expozici Historie města Lanškrouna a okolí
- Dny evropského dědictví
- Listovatel na druhém zámeckém nádvoří v Lanškrouně
- Výstava Muzejní nej
- Kamenné pozůstatky z historie – Lapidárium
- Pohádkové Vánoce Veroniky Balcarové
- Andrea Stašková a Ladislav Steininger
- OŽIVLÁ HISTORIE
- Jiří Winter Neprakta
- Kamil Lhoták
- Masopust 2020
- Tříkrálový průvod v Lanškrouně
otevírací doba
Dnes (sobota)
zítra (neděle)
Kamenné pozůstatky z historie – Lapidárium
Kamenné pozůstatky z historie nás Čechy a Poláky spojují neboli Lapidárium
Projekt Kamenné pozůstatky z historie nás Čechy a Poláky spojují (reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0002730) je již několikátým projektem, který je realizovaný z fondů mikroprojektů Euroregionu Glacensis (dále jen EG). Předpokládané výdaje projektu jsou ve výši 800.000 Kč, z čehož dotace činí 85 % to znamená cca 640.000 Kč. Z těchto fondů je možné žádat
na projekty, které mají přeshraniční dopad v daných regionech. Dlouholetým partnerem města Lanškroun v těchto projektech je partnerské město Dzierżoniów. Obě města oslavila v roce 2019 výročí 20 let spolupráce a jak jinak než společným projektem s názvem Ovoce polsko-české spolupráce, který byl taktéž podpořen z fondů mikroprojektů EG.
Cílem projektu je zlepšit stav kulturního dědictví, a to konkrétně prostoru Lapidária, který se nachází
ve sklepním prostoru Městského muzea Lanškroun, které je součástí areálu lanškrounského zámku. Řešení projektu je navrženo tak, aby zapadlo do konceptu zámeckého areálu. Celý prostor Lapidária bude zrekonstruován a upraven tak, aby zde mohla být vystavena stálá expozice těchto
6 zrestaurovaných prvků: pamětní deska Franze Jacoba Pernikarze, mlýnský kámen z hradu Lanšperka, kamenná stoupa, portál a okno z Erxlebenovy lékárny a několik základních kamenů z pomníku věnovaného Petru Jelitovi.
Stávající sklepní prostor je v současné době nevyužitý a není přístupný veřejnosti. Podlahová plocha prostoru je cca 17,2 m² s klenutým stropem a přiznaným cihelným zdivem z plných pálených cihel
a kamenným zdivem. V rámci stavebních úprav bude stávající cihelné zdivo očištěno, opískováno
a případně nově vyspárováno. Stávající kamenné portály a podlaha v místě vstupu budou očištěny
od řas. Původní dlažba bude vyjmuta, neboť do obvodových stěn budou ukotveny obloukové osvětlovací lampy s LED pásky, které zvýrazní klenby a osvětlí exponáty. Po umístění lamp a provedení potřebné elektroinstalace bude původní dlažba umístěna zpět. Veškeré elektroinstalatérské práce budou provedeny tak, aby co nejméně zasahovaly do stávajícího prostoru. Původní klenby zůstanou neporušené a bez zásahů. Při vstupu do Lapidária je umístěna mříž, která bude doplněna skleněnou výplní. Před vchodem do prostoru Lapidária bude umístěn na fasádě budovy nápis LAPIDÁRIUM
a vybudován pochozí chodníček z kamenné dlažby. Veškeré zásahy byly konzultovány a následně schváleny památkovým ústavem.
Ve zrekonstruovaném prostoru Lapidária bude vystaveno již zmíněných 6 exponátů, které byly nalezeny v okolí Lanškrouna. Převážně se jedná o pískovcové kamenné prvky. Téměř pod všemi exponáty budou umístěny nové sokly a stojany z ocele černé barvy. Všechny exponáty budou označeny bronzovými popiskami.
Pamětní deska s nápisem Franz Jacob Pernikarz
Jedná se o pamětní desku z pískovce s vyrytým nápisem Franz Jacob Pernikarz a s uvedením roku 1781 o rozměrech 66 x 80 cm. Tato deska se ztratila v 90. letech 20. století při bourání „ Pernikářova domu“, č. p.159/II. Byla umístěna nad jeho vchodem. Připomíná významného textilního faktora Franze Jakoba Pernikarze, který od svých známých výrobců kupoval plátno a prodával ho velkým plátenickým obchodníkům v bohatších oblastech severních Čech. Franz J. Pernikarz byl potomkem české rodiny.
Vlastnil dům na předměstí, zemědělské pozemky, statek na žichlínském předměstí, řeznický krám a byl nájemcem vrchnostenské vinopalny. Když se Pernikarzovi v roce 1791 zakalilo větší množství vína, obrátil se na svého přítele F. Sperlinga a jeho prostřednictvím se seznámil s Christianem Polykarpem Erxlebenem. Franz Jakob bohužel v tomtéž roce umírá. Byl pohřben u kostela svaté Anny.
Žernov
Dalším předmětem je žernov - mlýnský kámen z hradu Lanšperka z období středověku. Žernov
se sestával ze sady dvou mlecích kamenů tvaru válcovitých disků. Spodní kámen (ležák) byl pevný, horní kámen (běhoun) byl na spodní kámen zabroušen a na ležáku se otáčel podél osového čepu. Mlýnek
se roztáčel ručně, pomocí dřevěného kolíku zasazeného do otvoru na obvodu běhounu. Hrad Lanšperk
je dnes již zříceninou. V roce 1285 byl darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. V roce 1304 se stal majitelem zbraslavský klášter, v roce 1358 litomyšlské biskupství. Byl dobyt za husitských válek a poté rychle měnil majitele. Opuštěn začátkem 17. století.
Stoupa
Třetím prvkem je kamenná stoupa sloužící k drcení obilovin (především ječmene a pšenice)
ze 17. – 18. století, která byla nalezena na ulici Sokolská v Lanškrouně.
Exponáty z bývalé Erxlebenovy lékárny
Erxlebenova lékárna Na Valech byla postavena roku 1794 chemikem a botanikem Christianem
Polykarpem Erxlebenem, přistěhovalcem z Hannoveru, který se oženil s dcerou lanškrounského podnikatele F. J. Pernikáře. Tento památkový objekt byl zbourán v roce 1991 a nacházel se na dnešním Pivovarském náměstí.
Největším exponátem je bezesporu pískovcový portál z Erxlebenovy lékárny s monogramem majitele na středu archivolty z 19. století.
Dalším exponátem, který souvisí s předchozím uvedeným, je pískovcové ostění, které bylo umístěno kolem okna Erxlebenovy lékárny s květinovým festonem z počátku 19. století.
Základní kameny z pomníku věnovanému Petru Jelitovi
Posledním vystaveným exponátem bude několik základních kamenů z pomníku věnovaného arcibiskupovi a diplomatovi Karla IV. Petru Jelitovi. Tyto kameny jsou z pískovce a byly přivezeny z okolních obcí.
Petr III. zvaný Jelito pocházel z německé rodiny, narodil se asi roku 1330 v Třešnovci na Lanškrounsku. Po studiích v Praze, Boloni, Perugii a Římě, kde získal doktorát práv, byl roku 1355 jmenován biskupem churským, roku 1368 biskupem litomyšlským a roku 1372 arcibiskupem magdeburským. Odtud přešel roku 1381 do Olomouce. Založil a dotoval klášter augustiniánů v Lanškrouně, který později nalezl útočiště v Olomouci. V jeho době vzniká proslulý kartuziánský klášter v Dolanech, který se stal střediskem opravného života a později se také přestěhoval do Olomouce. Zemřel 12. února 1387 a byl pohřben v lanškrounském klášteře.
Polský projekt Revitalizace barokních portálů a jejich expozice v Muzeu Městském Dzierżoniówa
Cílem partnerského projektu z Dzierżoniówa je taktéž zlepšit stav prvků kulturního dědictví, konkrétně barokních vjezdových pískovcových portálů, které jsou uloženy v městském muzeu. Portály pochází z přelomu 16. a 17. století, jsou arkádového tvaru zdobené římsami, nápisy a erbovými kartušemi. Portály nebyly přístupné veřejnosti a díky projektu budou kompletně zrestaurovány a vystaveny veřejnosti v Lapidáriu. Celkové náklady projektu jsou rozpočtovány na 1.304.000 Kč, z čehož dotace činí 765.000 Kč.
Společnými projekty chtějí obě města zvýšit návštěvnost a turistickou atraktivitu. Vzájemná spolupráce upevňuje dlouhotrvající a bohaté partnerství obou měst.
Na realizaci projektu se podílela ředitelka městského muzea paní PaedDr. Marie Borkovcová jako hlavní myslitelka projektu. Za městský úřad se na projektu podíleli pan starosta Mgr. Radim Vetchý, referentka agendy dotací paní Ing. Veronika Žáková a vedoucí odboru investic a majetku pan Ing. Pavel Bartas. Interiérový návrh zpracovala paní Ing. arch. Lucie Kubínková. Restaurátorské práce provede paní MgA. Radka Kalíková.
Autorka článku: Ing. Veronika Žáková (únor 2021)
Prameny: text PaedDr. Marie Borkovcové o Erxlebenech
formuláře žádostí o podporu obou projektů
webové stránky www.farnost.katolik.cz
webové stránky www.hrady.cz