Historie města Lanškrouna a okolí

Tato stálá muzejní expozic je věnována historii města Lanškrouna od jeho založení do roku 1950. Město Lanškroun vzniklo v souvislosti s kolonizační činností, kterou pro českého krále Přemysla Otakara II. prováděli páni z Drholce. Jsou zde připomínáni jeho majitelé: Přemysl Otakar II., Václav II., Záviš z Falkenštejna, cisterciácký klášter na Zbraslavi u Prahy, biskupství litomyšlské, Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Hrzánové z Harasova a Lichtenštejnové. Osídlení Lanškrouna potvrzují archeologické nálezy z 13.–15. století. Za Kostků z Postupic a Pernštejnů získalo město významná privilegia. Pernštejnové a Lichtenštejnové pak výrazně přispěli k architektonickému rozvoji města. Ve stálé expozici se nachází stříbrné pečetidlo, zřejmě dar Vratislava z Pernštejna, z roku 1561 s městským znakem – královskou korunou.

V Lanškrouně se narodil vědec světového významu Jan Marek Marci (1595–1667), jemuž po zásluze patří část historické expozice. Zabýval se matematikou, astronomií a fyzikou. Úspěšně provozoval i lékařskou praxi. Napsal 16 vědeckých knih a je považován za zakladatele spektroskopie. Z doby barokní pocházejí cenné deskové dřevěné oltáře s malovanými biblickými výjevy, purkmistrovská skříň z roku 1675, hodinový stroj z radnice z roku 1660 a kovová truhlice z poloviny 18. století. Činnost cechů je představena jejich pečetidly, ukázkami prací, vývěsními štíty a písemnými dokumenty. Připomíná se zde také významné působení rodiny Erxlebenů, textilních podnikatelů a lékárníků. První z nich Christian Polykarp Erxleben, přistěhovalec z Hannoveru, chemik a lékárník, založil v Lanškrouně první lékárnu a manufakturu na výrobu plátna. Dodával zboží do zahraničí i pro tuzemskou potřebu. Jeho syn Eduard byl lanškrounským purkmistrem a velitelem spolku ostrostřelců. Dále jsou zdokumentovány sbírkovými předměty některé spolky – hudební, divadelní – praporem, medailemi, poháry a fotografiemi. Z roku 1934 pochází hedvábím vyšívaný prapor tělocvičné jednoty Sokol. Vystavené šperky a poháry dokládají činnost zlatnické firmy R. E. Langer založené v roce 1882. Dobové fotografie vypovídají o konání císařských manévrů rakousko-uherské armády na Lanškrounsku za účasti císaře Františka Josefa I. v roce 1894. Do historie Lanškrouna zasáhla válka třicetiletá a prusko – rakouská v roce 1866. Vystavené portréty, olejomalby, zachycují lanškrounské osobnosti a měšťany: Petra Jelita, Jana Kašpara Artzta, Josefa Langera, Josefa Niederleho, Friedricha Gustava Piffla a další. Poslední místnost vypovídá o životě české menšiny v 1. třetině 20. století, o legendárním hokejovém brankáři Ing. Bohuslavu Modrém a o spisovateli a básníkovi Jaroslavu Hubálkovi. Na starých pohlednicích je dokladován urbanistický a hospodářský vývoj města.