Památky

Dům, nazývaný vzhledem ke své neobvyklé dispozici Piano, stojí v místě horní městské brány. Jeho první patro je vysazeno na pěti kamenných volutových krakorcích, esovitě vykrojených, mezi kterými jsou ploché klenby. Původně renesanční budova byla barokně upravena po roce 1750. V současnosti je využívána Městským muzeem Lanškroun.

Renesanční radnice v Lanškrouně byla vystavěna v letech 1581-1582 Vratislavem II. z Pernštejna. Stavbu zdobí dva cenné kamenné portály s erby majitelů panství a městským znakem. Radnice byla v průběhu staletí několikrát přestavována. K její severní straně byla později přistavěna klasicistní strážnice ostrostřelců. Při přestavbě celé budovy byly sneseny dvě souběžné sedlové střechy s renesančními štíty a nahrazeny sedlovou střechou s jedním štítem. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století došlo k návratu stavby k renesanční podobě.V současnosti jsou zde kanceláře Městského úřadu.

První zmínka o kostelu pochází z roku 1350. V roce 1377 byl kostel svěřen řeholním kanovníkům sv. Augustina. Ti na toto místo přenesli v roce 1393 klášter, který stával za hradbami v místech kostela sv. Maří Magdalény. Roku 1645 kostel vyhořel. V roce 1768 nechal farář A. Felzmann vbudovat na západní straně kostela novou věž. V 80. letech 19. století byla provedena výrazná úprava interiéru v neogotickém stylu. Hlavní pseudogotický oltář je dílem Jana Kastnera. V letech 1996–97 proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce.

Kostel byl vystavěn na místě původního kostela sv. Mikuláše a sv. Kateřiny v roce 1827 nadací Josefa Langera v empírovém slohu. Na východní boční straně kostela je umístěna deska, připomínající, že na tomto hřbitově byl pohřben roku 1387 arcibiskup Petr Jelito. Po zrušení hřbitova byl roku 1904 na jeho místě zřízen městskou správou park, ve kterém stojí pomník obětem prusko-rakouské války z roku 1866.

Hřbitovní kostel byl vystavěn v barokním stylu v letech 1700 – 1705 podle plánů Giovanni Pietra Tencally. Kolem kostela byl založen nový hřbitov. Kostel tvoří sálová loď uzavřená trojbokým presbytářem, loď na východě zakončují z obou stran přístavky, na západní straně je dřevěná kruchta. Kostel prošel celkovou rekonstrukcí v letech 1998-2000.

Budova zámku stojí na místě původního gotického kláštera řeholních kanovníků sv. Augustina, který byl za husitských válek vypálen. Jako zámek je připomínána porvé v roce 1507. Renesanční přestavba zámku byla ukončena v roce 1601 Adamem Hrzánem z Harasova. Budovu získalo město v roce 1928 do svého vlastnictví od od Jana II. z Lichtenštejna. V současné době slouží jako kulturní a společenské centrum a městské muzeum.

Zájezdní hostinec, který je připomínán již v roce 1643 jako jeden z domů, který byl prohledáván švédskými vojáky. První písemná zmínka o hostinci se datuje do roku 1568, kdy jej vlastnil krčmář Vaněk. Z té doby se dochovalo rozlehlé sklepení, což dokládá kamenný portál v suterénu. Základ dnešní podoby získal hostinec zřejmě na přelomu 17. a 18. století, kdy se jednalo o celodřevěnou stavbu. Později byla vyzděna a upravena hospodářská část. V současnosti je v budově provozována restaurace.