Jarmila Haldová: Panovníci českých zemí a jejich manželky
Unikátní soubor 132 malovaných dřevořezeb panovníků českých zemí a jejich manželek
Vernisáž výstavy se koná 29.11.2025 od 15 hodin v galerii Městského muzea Lanškroun.
Hudební doprovod Mgr. Milan Duspiva, Antonie Bilerová a Pavla Zapletalová
K nápadu vytvořit kompletní soubor českých panovníků a jejich manželek, který Jarmila Haldová realizuje od roku 1997, přispěla mimo jiné práce na dvaatřiceti reliéfech světců zhotovených pro katolickou nadaci pro nevidomé.
„K záměru vytvořit galerii postav českých panovníků a panovnic mě vedlo několik podnětů. Obdiv k obrazům králů a knížat v sálech hradů a zámků a přání vytvořit podobnou galerii pro sebe. Zaujetí pro vývoj oděvů a jejich krásu v různých epochách evropské historie a možnost jejich využití v nejvrcholnější podobě na knížecích a královských postavách. Také celoživotní zájem o historii, jejíž nedílnou, mnohdy rozhodující součástí jsou právě panovníci. Práci na postavách předcházela důkladná příprava – studium literatury nejen historické, ale i z dalších oborů: kunsthistorie, dějin odívání, textilu, šperkařství, zbroje a výzbroje, historiografie, numismatiky apod. Je napínavé a vzrušující dopátrat se například, odkdy se mohla nosit ta která čapka, kopí nebo jiný detail, který bude postavu charakterizovat. Chtěla jsem své postavy poznat jako živé lidi, ne jako vznešené bytosti v obřadních rouchách. Pochopit pohnutky k jejich činům a neposuzovat jen jejich důsledky. Hledání toho všeho se mi tak stalo zajímavou detektivkou a získala jsem sympatie nebo aspoň pochopení i pro postavy, ke kterým naše česká historická paměť chová předsudky.“
Jarmila Haldová (*1951) si ve výtvarném světě vydobyla jméno zejména nápaditými a sochařsky dovednými dřevěnými skulpturami a reliéfními obrazy. Osvědčila se však také jako ilustrátorka pohádek, malířka botanických krás a tvůrkyně betlémů.
Od dětství se intenzivně zajímá o historii, později – spolu se svým manželem – také o botaniku. Její uměleckou tvorbu lze vystopovat již v sedmdesátých letech minulého století, kdy vytvořila množství botanických ilustrací na špičkové úrovni, z nichž některé byly publikovány v zahraničních odborných časopisech. V roce 1975 se z rodné Prahy přestěhovala do Sedloňova v Orlických horách, kde začala tvořit dřevěné plastiky převážně s dětskou tématikou. Později vznikly větší tematické celky – kolekce bohů z řecké mytologie nebo postavy z Babičky Boženy Němcové.
V osmdesátých letech působila Jarmila Haldová v muzeu v Rychnově nad Kněžnou, kde zrealizovala několik velmi zdařilých výstav. Zde také vznikly ilustrace k pověstem a pohádkám z Orlických hor a Podorlicka, vydaných muzeem a Okresním archivem. Nelze samozřejmě opomenout ani stovky botanických ilustrací do monografií, které zpracoval její manžel. Tyto ilustrace autorku proslavily zejména v zahraničí, což dokládá i hodnocení z USA z let 2004–2005 z prestižní výstavy umělců věnujících se botanické ilustraci.