Historie

Historie existence lanškrounského muzea začíná v roce 1905. Správa muzea byla tehdy řízena kuratoriem (muzejním výborem), které mělo za úkol shromažďovat muzejní sbírky a starat se o ně. K tomuto účelu byly uvolněny místnosti v části budovy nynější základní umělecké školy na náměstí Aloise Jiráska (tehdejším Josefském náměstí). V roce 1906 byl založen podpůrný spolek muzea. Po opakovaném stěhování v průběhu let do různých budov v Lanškrouně (zámku, radnice, Dělnického konzumu) mu byly nakonec přiděleny prostory v zámku. Stálá vlastivědná expozice zde byla nainstalována v několika místnostech. Již v roce 1960 si správce muzea Jindřich Chládek stěžoval na nevyhovující prostory a plánoval dokončení rekonstrukce zámku.

5. září 1992 bylo nově zrekonstruované muzeum slavnostně otevřeno starostou města Janem Špičákem jako řádná kulturní instituce s novou stálou expozicí o historii města a jeho osobnostech (architekt Ing. Arnošt Wagner, výtvarníci Josef Procházka a Oldřich Šlégr, scénář PaedDr. Marie Borkovcová ve spolupráci s Karlem Uhlířem). Stavební úpravy prováděl Stavební podnik Lanškroun. V roce 1996 byly rozšířeny výstavní plochy v části bývalé konírny na galerii. V roce 1997 vzniká další stálá expozice – Kabinet mincí a medailí akademického sochaře Zdeňka Kolářského a o dva roky později dlouhodobější výstava – Sklářství na pomezí Čech a Moravy. V roce 2002 byla vybudována Pamětní síň hudebního skladatele Jindřicha Pravečka, v roce 2005 taktéž v podkroví galerie přibyla rozšířená expozice děl Zdeňka Kolářského.

Málokdo ví, že muzeum disponovalo bohatými sbírkami přírodnin – motýlů a brouků, které byly neodbornou správou postupem času zničeny, jejichž část byla předána do Městského muzea v Králikách. Do žambereckého muzea byla odvezena lanškrounská Erxlebenova lékárna z 19. století, z muzea byly v 80. letech 20. století odcizeny cenné zbraně.

Do historie muzea se zapsala tato jména jeho správců: zakladatele a kronikáře města Norberta Riesse, správce z 30. let 20. století Julia Jaschenského, kronikáře a archiváře Jindřicha Chládka, ředitelky Mgr. Jarmily Kovaříkové (80. léta 20. století) a PaedDr. Marie Borkovcové (od roku 1990 dosud).

Norbert Riess – zakladatel lanškrounského vlastivědného muzea (1905), správce městského archivu, městský kronikář, vlastivědný pracovník (narozen 1855 v Lanškrouně – Žichlinské předměstí čp. 38, zemřel 1920 v Lanškrouně). Mýdlovarník, rolník a majitel realit. Účastnil se veřejného i spolkového života. V městském zastupitelstvu působil v letech 1888-1891 a 1906-1909. Napsal stručnou historii lanškrounské měšťanské ostrostřelecké společnosti (1909). Vydal přehled listin městského archivu (1909), Stručné dějiny města Lanškrouna (1912) a Dějiny augustiniánského kláštera v Lanškrouně a pozdějšího kláštera Všech svatých v Olomouci. Brožury vytiskl lanškrounský tiskař Josef Czerny. Norbert Riess je nositelem ceny za literaturu.

Jindřich Chládek (4. 3. 1897 – 11. 12. 1980) – městský kronikář, správce lanškrounského muzea a okresního archivu, matrikář a tajemník městského národního výboru. Narodil se ve Výprachticích, byl vychován maminkou. Po ukončení měšťanské školy se vyučil v Rudolticích u svého strýce cukrářem. Účastnil se jako voják první světové války, poté pracoval jako tajemník v okrese Kutná Hora a v roce 1945 se vrací zpět a přijímá funkci tajemníka v Lanškrouně. Městskou kroniku vedl celých šestadvacet let, v čemž navázal na své předchůdce (prvním kronikářem byl Vincenc Pernikář). Dalším důležitým posláním pana Chládka byla správa okresního archivu v letech 1953-1960 a muzea až do roku 1970. Z jeho korespondence s krajskými institucemi vyplývá, že se snažil o vybudování nové stálé muzejní expozice s oddělením přírodopisným i historickým a o městskou galerii. Bohužel za jeho života nebyly tyto snahy úřady vyslyšeny. Jindřich Chládek byl za svou práci v oblasti kultury několikrát vyznamenán. Byl příkladem nesmírně pracovitého člověka s obdivuhodnými znalostmi a s láskou k městu, kterému se historie stala celoživotním koníčkem. Významně přispěl k vědeckému regionálnímu bádání a popularizaci dějin našeho města.Jedenáct let psal poutavé články z historie našeho města do Lanškrounského kulturního zpravodaje s názvy: Městské závory, Městské hradby, Bílý kříž, Dozvuky sedmileté války, Císařská zastávka, Veselé paměti z doby projektů dráhy a další.