Sklářství na pomezí Čech a Moravy

V říjnu 1999 byla slavnostně otevřena stálá výstava Z dějin sklářství na pomezí Čech a Moravy. Záměrem vedení bylo trvale zpřístupnit široké veřejnosti zapomenutou historii sklářství tohoto regionu. Expozice vyjadřuje hold sklářskému řemeslu, demonstruje základní suroviny potřebné pro tavení skla – dřevo, křemen, vápenec a potaš. Návštěvníkům přibližuje představu lesních skláren z 15. – 18. století, provozní podmínky k jejich činnosti, historii a vývoj sklářských pecí dle jednotlivých typů. Součástí expozice je také nářadí sklářů, které se téměř nezměnilo od jeho počátků až do dnešní doby. Je zde i rozmístění jednotlivých lokalit zaniklých skláren v mladkovském a červenovodském sklářském okruhu, všímá si i jejich příslušnosti k panství a v jakých podmínkách působily. Jádro expozice tvoří ucelená kolekce výrobků z produkce skláren v jednotlivých historických etapách od renesance až po secesi. Zvláštní místo zde zaujímá slavný sklářský rod Schürerů v čele s Dominikem Schürerem, který za svoji řemeslnickou a uměleckou dovednost obdržel jako jeden z mála sklářů šlechtický titul. Za jeho působnosti vzniklo z Mlýnického dvora významné hospodářské, společenské a kulturní centrum, které bylo v úzkém kontaktu s Moravou, Kladskem a zbylou západní částí Orlických hor. Jde o první komplexní prezentaci oblastního jádra sklářské výroby na pomezí Čech a Moravy, o identifikaci a lokalizaci starých skláren, dalších významných hospodářských a společenských útvarů, které zasáhly do bohaté a dramatické historie tamního sklářství. Nově vytvořená samostatná muzejní expozice sklářství je malou splátkou, kterou dlužíme řemeslu, které nás nejvíce proslavilo ve světě.