Od doutníků ke kondenzátorům

Dne 10. srpna 1946 oznámilo Ministerstvo průmyslu vznik národního podniku Tesla, který sjednotil celý československý slaboproudý elektrotechnický průmysl. Řízením nově založeného podniku byl pověřen Dr. Karel Elicer. Jeho součástí se stal také lanškrounský závod, který nesl označení Tesla, národní podnik, závod č. 52 Lanškroun. V této organizační struktuře působil až do konce roku 1949.

Výstava připomíná tuto významnou kapitolu v historii města Lanškrouna. Návštěvníkům přiblíží proměnu bývalé tabákové továrny v moderní průmyslový podnik zaměřený na výrobu pasivních elektrotechnických součástek a ukáže, jaký význam měl tento přerod pro rozvoj města i místního průmyslu

V roce 2025 se demolicí budovy bývalé Tabákové továrny v Lanškrouně uzavřela přibližně sto padesátiletá historie tohoto objektu. Budova symbolizovala nejen počátky průmyslové historie města, ale především působení podniku Tesla v Lanškrouně od roku 1946.

Městské muzeum v Lanškrouně se v souladu se svým sbírkotvorným plánem aktivně zapojilo do záchrany předmětů připomínajících budovu a její využití v jednotlivých etapách její existence. Ve spolupráci s majitelem objektu se podařilo získat řadu historicky cenných předmětů, mimo jiné také hodinový stroj z tovární věže, který byl v roce 2025 zrestaurován.

U příležitosti osmdesátého výročí zahájení výroby v podniku Tesla v Lanškrouně proto muzeum připravilo časově omezenou výstavu s názvem Od doutníků ke kondenzátorům. Ta představuje historii budovy a její využití v rámci někdejší Tabákové režie, přibližuje okolnosti zahájení výroby pasivních elektronických součástek v Lanškrouně společností Siemens & Halske a následně také složité období přeměny podniku v Teslu Lanškroun.

Kolik příběhů se skrývá v předmětech prezentovaných na výstavě! Tito mlčenliví pamětníci však sami promluvit nedokážou, a jejich příběhy tak zůstávají mnoha návštěvníkům skryté. Kurátoři výstavy se proto rozhodli dát jim hlas prostřednictvím tří konkrétních historických osobností. Jejich vyprávění přibližují nejen jednotlivé etapy historie budovy a podniku, ale také dobové události a jejich dopad na životy konkrétních lidí.

Příběhy jednotlivých osobností vycházejí z ověřených historických faktů, a to jak z širších dějin, tak především z jejich osobního života. Muzeum je zpracovalo do podoby publikací – leporel, které slouží nejen návštěvníkům výstavy, ale zejména při edukačních programech. Tato stylově zpracovaná leporela se stávají pomyslným klíčem, který návštěvníkům otevírá cestu k odborným informacím na výstavních panelech. Zároveň umožňují přizpůsobit výklad při komentované prohlídce či edukačním programu věku a úrovni znalostí návštěvníků. Závěrečné leporelo pak na příkladu konkrétních vystavených předmětů přibližuje význam a smysl činnosti muzea jako paměťové instituce.

Texty leporel vznikly přímo v muzeu, jejich grafické zpracování a vazbu zajistili externí spolupracovníci.

Celý projekt vychází z přesvědčení, že vyprávění – ať už v podobě mluveného, nebo čteného slova – má i v dnešní technicky orientované době své nezastupitelné místo. Právě osobní příběhy totiž dokážou přiblížit minulost způsobem, který oslovuje nejen rozum, ale také představivost a emoce.

K výstavě je připraven edukační program pro žáky základních a středních škol.